PŘEDMLUVA K PRVÉMU VYDÁNÍ

    Pro žáka není nic obtížnějšího a nevděčnějšího než předmluva k dílu, jež sepsal jeho Mistr. Nehodlám také analyzovat, tím méně vyzdvihovat krásu zpracování a hloubku vědění Tajemství Katedrál. Přiznávám ostatně velice pokorně, že se k tomuto úkolu necítím dostatečně povolán a ponechám raději na čtenáři samém, aby jako jeden z Bratří z Heliopole pečlivě posoudil cenu díla a radoval se z této syntézy, tak mistrovsky vyložené jedním z nich. Čas a pravda vykonají vše ostatní.
    Autor knihy již dávno není mezi námi. Člověk zmizel. Zbývá jediné - vzpomínka. Jen s jistými obtížemi mohu přiblížit obraz pracovitého a učeného Mistra, jemuž vděčím za vše, a který bohužel odešel příliš záhy - a jejž nepřestávám oplakávat. A jeho četní přátelé, neznámí bratří, kteří od něho očekávali rozřešení mysterijního Ztraceného Slova, toho litují se mnou.
    Mohl však, dosáhnuv vrcholu Poznání, nedbat příkazů Osudu? Doma nikdo prorokem; staré přísloví, ale možná je tajnou příčinou zvratu, který v osamělém a přičinlivém životě filosofa vyvolává jiskra Revelace. Starý člověk, jméno, rodina, vlast, veškeré iluze, všechny omyly i starosti se rozpadají v prach, strávený božským plamenem. A z popele, jako fénix básníků, se rodí nová osobnost. Tak tomu alespoň je podle staré filosofické Tradice.
    Můj Mistr to věděl. Jakmile udeřila osudová hodina, v níž se završilo Znamení, zmizel. Což by se někdo odvážil zpronevěřiti se Zákonu? - Kdyby se mi dostalo onoho šťastného pokynu, pod jehož tlakem Adept prchá před světskými poctami, přes to, že nevyhnutelné odloučení je bolestné, nejednal bych jinak.
    Fulcanelli není. Avšak naší útěchou je jeho myšlenka, žhoucí a živá, uzavřená navždy v těchto stránkách jako ve svatyni.
    Díky jí gotická katedrála vydává své tajemství. A když se dovídáme, jak byl našimi předky opracován první kámen - základ, na kterém Ježíš vystavěl svou Církev, oslňující drahokam, vzácnější než samo zlato, neubráníme se údivu a dojetí. Na tomto jedinečném a posvátném kameni spočívá vše, veškerá Pravda, Filosofie i Náboženství. Mnozí, plni domýšlivosti, věřili, že jsou schopni zhotovit jej; a přece, jak málo je vyvolených, sdostatek prostých, sdostatek moudrých, sdostatek obratných, kteří dojdou cíle!
    To však není podstatné. Dosti na tom, co víme: středověké zázraky obsahují stejnou pozitivní pravdu, stejné vědecké základy jako pyramidy Egypta, chrámy Řecka, římské Katakomby, byzantské baziliky.
    Toto je základní význam knihy Fulcanelliho.
    Ale hermetikové, hodní toho jména, dojdou - řekněme díky otřesu způsobenému idejemi, jimiž prýští světlo, k dalšímu objevu: pochopí, že při konfrontaci Knihy a Budovy se Duch uvolňuje a Litera umírá. Fulcanelli položil základ, je na hermeticích, aby pokračovali. Cesta, kterou je třeba projít, je krátká. Nelze se však po ní pustit a nevědět, kam jdeme.
    Co více?
    Vím, a neříkám to proto, abych oslňoval, ale proto, že mě o tom ujistil před více než deseti lety sám autor, že klíč k nejvyššímu arkánu je dán jedním z obrazů, které zdobí knihu. Spočívá prostě v jedné barvě, která se umělci zjevuje od započetí díla. Pokud vím, nikdo z Filosofů neprozradil důležitost tohoto podstatného bodu. Tím, že jej vyjevuji, jsem poslušen poslední vůle Fulcanelliho a činím to s čistým svědomím.
    Nakonec bych chtěl jménem Bratří z Heliopole i jménem svým vřele poděkovat umělci, kterému můj mistr svěřil ilustraci svého díla. Díky nevšednímu talentu i přesnosti Juliena Champagne, který vyzdobil Tajemství Katedrál originálními ilustracemi, dostalo se strohému esoterismu knihy skvostného roucha.

E. CANSELIET,     
F. C. H.
Říjen 1925.